Chráněné dílny, náhradní plnění – Kutná Hora
Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Kutná Hora.
1Petr Semrád - Chráněné dílny
Petr Semrád - Chráněné dílny, se sídlem Močovice 62, 286 01, Močovice, v okrese Kutná Hora a v kraji Střední Čechy. Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Založení v roce 2008. Pracuje u nás 20 - 24 zaměstnanci. Předmětem podnikání je: Výroba, obchod a služby neuvedené v…
2Puchoň Jaroslav
Prodej kancelářských potřeb, pracovních a ochranných pomůcek, drogerie, reklamních předmětů, kalendářů, diářů, obalové techniky, polygrafické práce, balení, montáže a kompletace výrobků atd. Jsme chráněnou dílnou, poskytujeme náhradní plnění.
Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie
Firmy v dalších lokalitách
Obce v lokalitě Kutná Hora
Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Kutná Hora – detailní popis
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
Možnosti plnění podle zákona
Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.
- Zaměstnáváním v pracovním poměru.
- Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
- Odvodem do státního rozpočtu.
Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.
Odvod do státního rozpočtu
- Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla.
- Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
- Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
- Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.