Chráněné dílny, náhradní plnění – Ústí nad Labem

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Ústí nad Labem.

1–3 firem z 3 nalezených Filtry

1Fokus Labe (pobočka Ústí nad Labem-centrum)3 pobočky

5.0
★★★★★
★★★★★
(1)
Prokopa Diviše 1605…, Ústí nad Labem… Bezdlužná

Provozujeme prodej výrobků z truhlářské a šicí i také cateringové a kuchařské a dále i mobilní a také zahradnické chráněné dílny.

2D.I.SEVEN FACILITY s.r.o. (pobočka Ústí nad Labem)13 poboček

3.9
★★★★★
★★★★★
(36)
Berní 2261/1, Ústí nad Labem Bezdlužná

Komplexní úklidové služby nejen v rámci správy nemovitostí a údržby budov na celém území ČR. Cílem našich služeb je optimalizovat Vaše náklady a šetřit Váš čas. Poskytujeme náhradní plnění.

31.SDZP družstvo (pobočka Ústí nad Labem)9 poboček

Náhradní plnění dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb, kancelářská technika a potřeby, chemie, drogerie, textil, kovovýroba a šicí dílna, slaboproudé montáže, činnosti ostrahy a dohled, vzdělávání.


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Ústí nad Labem


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Ústí nad Labem – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.