Chráněné dílny, náhradní plnění – Mezno okres Benešov

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Mezno.

1–4 firem z 4 nalezených Filtry

1Kotrbová Marie (pobočka Benešov) 13 pobočky

27.2 km Černoleská 1929, Benešov Bezdlužná

Provozujeme chráněnou dílnu na strojní výšivky.

22P SERVIS s.r.o. (pobočka Benešov)2 pobočky

4.7
★★★★★
★★★★★
(34)
27.5 km Konopišťská 905, Benešov
Otevřeno do 12:00
Bezdlužná

Nabízíme výrobu a prodej oděvů i nadměrných velikostí, prostředků pro zdravotnictví, potravinářství a průmysl či zdravotní obuv i jednorázové oděvy. Dále v sortimentu naleznete hotelový a bytový textil a vyrábíme oděvy pro veškeré průmyslové obory a dodáváme kompletní sortiment OOPP.

3D.I.SEVEN FACILITY s.r.o. (pobočka Benešov)13 poboček

5.0
★★★★★
★★★★★
(22)
27.5 km Jiráskova 2042, Benešov Bezdlužná

Komplexní úklidové služby nejen v rámci správy nemovitostí a údržby budov na celém území ČR. Cílem našich služeb je optimalizovat Vaše náklady a šetřit Váš čas. Poskytujeme náhradní plnění.

4BENEVITA, s.r.o.

27.7 km Malé Náměstí 2006, Benešov
Otevřeno do 13:00
Bezdlužná

Chráněná pracovní místa OZP. Zabýváme se polotěžkým šitím na zakázku převážně zdravotně postiženými.


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Benešov


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Mezno – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.